Výhody

Je to rychlejší. Opravdu, mam to odzkoušený, po Regensburgu se opravdu vyplatí sednout na kolo než čekat na autobus, MHD tu totiž nemá tak hustou síť, a u některých autobusů sou stejně intervaly i v poledne kolem 20ti minut, a to po tak malém městě jako je Řezno (o něco menší než Plzeň, možná tak jako Budějovice) už leckams dojedete.

Řeknete si, že to neni novinka, ale kdo by na kole jezdil po městě? Nejsme přece sebevrazi..A kam pak to kolo jako dam? To ho opřu o zeď? No, v Česku je tohle problém, ve městě jsou cyklistické stezky možná tak na nově vybudovaných silnicích a chodnících, ale kdo by jel třeba ze Slovan na Skvrňany, moc se s nimi nepotká a bude muset buď po silnici, nebo chodníku pro pěší. V Německu je naopak většina chodníku „zdvojená“, tj. Dlážděná část pro chodce a asfaltová pro cyklisty. Pokud náhodou jste někde v centru kde zrovna neni prostor, musíte občas přeject na silnici, ale řidiči jsou na to zvyklí, a tak se namáte moc čeho bát. Pokud naopak sjedete někde z hlavní a neni tam další stezka, je to většinou proto, že se nacházíte v zóně s rychlostí 30Km/h. Co se týče toho odkládání kola, i to se tady řeší, a tak můžete skoro všude narazit na velké množství stojanů, u kterých můžete kolo zamknout.

Nevýhody

Nevýhody..no moc jich nevidim, sou to spíše moje pocity a de o to si zvyknout. Mně prostě příde divný, ject na kole normálně civilně oblečenej a pak v tom oblečení bejt mezi lidma, no je to divný,ne? Protože pokud nejedete vyloženě výletním tempem, tak se asi trochu zahřejete. Já sem kolo vždycky používal akorát při tréninku, takže tím je divnější ject v normálím oblečení, a ne v kalhotách určenej na kolo, kdo má kraťasy s vložkou a zvyk si na ně, tak se mu v trenkách a kalhotách pojede sakra divně:-D Takže si zvykam i na otlačenou prdel..další nevýhoda je, že na kolo si třeba nevezmete hokejku, nebo prostě něco takovýho rozměrnějšího, ale to je drobnost která se dá vyřešit.

Zvláštnosti

No jim to asi zvláštní nepříde, ale zeptam se vás: Kdo z vás má kolo? Předpokládam že všichni odpoví kladně, ale když se zeptam kdo na něm má stojánek, nebo nedejbože košík, už vás tolik nebude,co?:-D Jelikož mi celej den před školou stojí tak 300 kol, tak sem je zkoumal..stojánek maj asi všechny, ale viděl sem i speciality jako Scott, docela slušnej MTB, prostě kolo tak za 25, fakt hezký..ale kterej blb si na něj může přidělat stojánek a důchodcovskej košík na nákupy??:-D Já vim že to je praktický, ale tak k čemu zase takovýhle kolo, když ho ten člověk využívá evidentně jenom ve městě? No to mi hlava nebere..No a na to že tu na kole jezdí všichni, tak helma neni povinná, což mně překvapilo, protože já bez ní už asi ani nejezdim.

Takže myslim že mi bude trvat než tomu přídu na chuť, ale rozhodně to vidim kladněJ

Bohužel, florbal vNěmecku je na začátku a tak je zde velmi málo klubů, větší koncentrace jich je navíc na severu, Lipsko, Berlín, Hamburg, atd. No a proto neni překvapení, že nehraju v Regensburgu, ale v Ingolstadtu, což je nejbližší tým, který je aspoň trochu na úrovni. Kdo neví, jak vypadá rozložení Bavorska, tak Ingolstadt je na východ od Regensburgu a na dálnici mezi Norimberkem a Mnichovem, takže to mam docela kousek, vlakem jedu asi hoďku a 10min, navíc německý vlaky nejsou tak špinavý jao ty český, takže to de. Co mě překvapilo, že ani německý dráhy nejsou schopný dodržovat jízdní řád, takže máme vždycky zpoždění. Takže to s tim pověstným německým ordungem neni tak horký.

Tréninky máme pro mě docela dobře v pondělí a v sobotu, jsou i ve čtvrtek, ale ty nestíham kvůli poslednímu vlaku zpátky..no a teď v neděli jedeme poprvý hrát, už se fakt těšim, ale zatim sem toho moc nenatrénoval (angína atd.). Jedeme hned docela daleko, a to do Erlensee, což je ňáká vesnice (město) u Frankfurtu. Co sm ale viděl na trénincích můj tým, bude to docela makačka jesli chcem něco uhrát:-D každej ví že hraju beka, takže další překvapení je, že teď budu centr.  Nesmějte se:-P já za to nemůžu, prej obránců máme dost, ale nikdo nemá takovej přehled aby moh hrát centra, takže sem se hned dostal na střed do první lajny, takže aspoň budu mít slušný spoluhráče.

Až toho natrénuju víc, a hlavně až něco víc odehrajem, tak zhodnotim jakou to má úroveň a tak. Jo a prej mam přivést další čechy, takže pokud chceste během tří let vyhrát Bundesligu, tak se hlašte na další sezonu, poskládáme to!;-) pic, Waky

Takže hlavní rozdíl, kromě toho že se tu mluví německy, je rozvrh. Ten co mam tady, je podstatně lepší než ten co bych měl v česku, mam kratší školu a neni roztahaná přes celej den. Je to tim že každej den začínáme v 8, nikdy jinak, a tim, že přestávku máme vždycky po dvou hodinách a trvá 15 minut, takže když mam 6 hodin, tak i s přestávkama končim přesně v jednu, což by se mi asi v česku nepovedlo, hlavně tam bych měl pořád víc než 6 hodin, v německu mam akorát dvě dvouhodinový opdoledky, takže na to si nemůžu stěžovat.

Další rozdíl je velikost školy. Nemyslim tim jenom budouvu, ale počet studentů, kterých je přes tisíc, a učitelů, kterých je kolem 120ti. Oproti mojí škole se 360 studentama je to znatelnej rozdíl, mimochodem chodim do 11. F, a každá třída má 30 lidí. Velikost budovy a hlavně vybavení je taky jiná než v česku, všechny odborné učebny mají projektory a dvě různé tabule, podle zaměření, jinak v úplně každé třídě je meotar a přehrávač cdček a kazet, počítačový učebny sem napočítal asi 4. No a kromě toho že máme tělocvičnu o regulérních rozměrech, travnaté hřiště na fotbal a tartanovou plochu, dostavují se právě dvě nové tělocvičny, které budou otevřeny někdy v listopadu.

Co se látky týče, je úplně jiná. Chemii mam letos první rok, zato biologii už nemam, mam 4 latiny a 5x španělštinu ačkoliv neumim říct nic:-D Pak mam třeba etiku, zajímavej předmět ve kterým ale bohužel moc nerozumi, pořád tý němčině nevládnu natolik abych si dával filozofii:-D

Spolužáci sou v pohodě, nedívaj se na mně jako na někoho z východního bloku, jak sem si myslel. Sice si s nima nepokecam o všem, al když něco potřebuju, tak mi věnujou čas kterej je nutnej k porozumění mojí kostrbatý formulace otázky nebo žádosti a pomůžou, když to de. S některejma se dá bavit víc, některý sou takový divný, ale tak to asi všude. Rozhodně to neni tak že by mě ignorovali a doufam že mě ani moc nepomlouvaj, páč jim nerozumim a stejně bych to nepoznal:-D

No myslim že to bude ke škole tak asi všechno, pokud neni, tak se zeptejte co vás zajímá, rád to doplnim, pic, Lukáš K.

Cesta nebyla ničim zajímavá, od rána bylo hnusně a poprchávalo, takže venju bylo pořád pošmourno a tak snad jediná věc která mě zaujala byly křižovaky na čtyřproudejch dálnicích a množství aut na nich:-D

Do Rosenheimu sme dorazili někdy kolem 11 a hned sme zamířili na výstavu. Ta nebyla moc dlouhá, ale pěkně mizerně organizovaná, s podobným stylem jsem se zatim nesetkal. Naše skupina měla průvodkyni, nicméně ta neměla žádný program, navíc tam s námi bylo spoustu dalších skupin a jiných lidí, takže třeba řekla že pudem do prvního patra a tam se kouknem na to a na to, a když sme tam došli tak už u toho stála jiná skupina a my šli hledat kde teda nikdo nestojí aby nám mohla něco říct A přesto že výklad byl v němčině, odnes sem si docela zajímavý zážitek.

Poté sme měli zamluvenou pizzerku,takž sme podle plánku hledali kam že to vlastně dem. Naštěstí jsme ji našli rychle, všichni už sme měli docela hlad (bylo už kolem 1). Když sem nakouk do lístku, tak sem si říkal že bych s těma penězma naložil líp:-D No prostě džus za 3 éčka a pizza (nejlevnější) za 7,50, na druhou stranu sem takhle obrovskou pizzu nikdy nejed, měla snad 45 čísel! No a po tom co sme dojedli (já sem nedojed, to se nedalo) nás už v Rosenheimu nedrželo vůbec nic a vyrazili sme domů. Já usnul hned po 5ti minutách, ale po chvilce sem se zase vzbudil. K mému štěstí, chvíli po tom totiž ostatní spící účastníci zájezdu dostali nový make-up:-) Narozdíl od českých školních výletů se v autobuse nechlastalo ani nesouložilo a tak nám zbytek cesty uběh v poklidu a za mírného deště sme kolem půl 6 byli zpátky v Regensburgu.

Jelikož sem zatim nic extra neprožil, tak vám tady zatim akorát stručně shrnu jak se mi daří, jaká je moje rodina, jaká je škola a co tady tak vůbec dělam.

Začnu florbalem, protze to je na krátký povídání. Jelkož sem měl první tejden v září angínu, a minulej tejden mi zase bolelo asi 4 dny v krku, tak sem se na tréninku byl zatim akorát podívat, trénovat jedu poprvý až teď v sobotu.

Nová rodina je maximálně v pohodě, nemůžu si na nic stězovat, sice nemam velkej pokoj nebo obrovskou televizi, ale to jak se ke mně chovají je fakt skělý. Cokoliv potřebuju to mam, když něco potřebuju tak se stačí zeptat a prostě na pohoduJk tomu jak přesně vypadá moje rodina se vrátim pozdějš, taky až je trochu líp poznam, zatim akorát řeknu že je trochu divně poskládaná a že mam tři mladší sourozence.

No a škola. Představoval sem si to jinak, ale nakonec sem docela příjemně překvapnej. Sice sem i přes několik telefonátů dostal třídu která má už dva roky španělštinu:-Djelikož maj pět hodin tejdně, tak sou docela daleko, takže učitel (btw náš třídní, je skvělej, máme ho eště na fyziku) řek, že si při španělštinu můžu třeba dělat úkoly nebo prostě co potřebuju. To samý praktikuju i při latině, protože i když jí mam o rok dýl než moje nová třída, sem asi tak o 5 let pozadu:-Dto co by moje stará třída se slovníkem a učebnicí dělala několik hodin, my teď jen tak z hlavy překládáme a píšem. No a když nerozumim ani tomu německýmu překladu,tak sem se prostě rozhod že latinu vzdávam, poprvý budu mít něco horšího než dvojku:-D jiný předměty sou docela ok, etika a němčina sou sice pro mně hodně těžký, ale snad se to časem zlepší. Jinak můj oblíbenej předmět kromé angličtiny je zemák, poněvadž máme úplné libovýho učitele:-D je strašně v pohodě, takovej starší a pořád ze všim mlátí, asi má ňákou motorickou poruchu, páč se při tom směje:-D

Tak myslim že to by vám na úvod mohlo stačit, v dalších dnech mám v plánu se podrobnějš rozepsat o dalších věcech, třeba jaká je rodina, jaký je město, jesli sou opravdu všechny němky ošklivý apodJtak se sem eště někdy podívejte, Lukáš

Nejsem odborník, co se týče politického spektra, jsem spíše pravičák, studuji gymnázium a bydlím v Plzni. To jenom aby si každý mohl udělat obrázek o mých názorech, kterými vás nyní „obohatím“:-)

http://cgi.novinky.cz/discussion/discussionScreen?server=novinky&articleId=118862&discussionId=117842&rootId=22984575#22986774

Na této adrese je poměrně zajímavá diskuse k článku o odstoupení Ruska od smlouvy o konvenčních zbraních. Občas nevěřím vlastním očím. Nejsem proti radaru, ale ani neříkám že musí stát v ČR. Co se mi však nelíbí?

Referendum

Proč proboha pořádat referendum o této záležitosti?? Referendum už tu bylo, a to konkrétně o vstupu do NATO, v jejímž rámci by nyní radar měl být postaven. Jsme člen jako kažy jiný, takže nevidím důvod proč by Česká Republika neměla umožnit Spojeným státům americkým postavit na našem území naváděcí radar.

Ruská reakce

Ruská reakce je asi docela pochopitelná, nicméně ne omluvitelná. Smlouva o konvenčních zbraních se mi zdá docela důležitá, a Rusko je určitě jedním ze členů u kterých by se němelo tolerovat porušovaní a už vůbec ne odstoupení od ní. Proč? Zaprvé aby se předešlo dalšímu zbrojení, které tu bylo v období studené války, a zadruhé kvůli současným vojenským aktivitám Ruska, které má vojáky v několika zemích, které o to určitě nestojí.

Důvody k odmítnutí

Ať už lidé mají jakýkoliv důvod radar odmítat, neměli by mít právo o této záležitosti rozhodovat, a to protože tak náš systém demokracie nefunguje. Jelikož v naší zemi funguje demokracie zastupitelská, měli by o radaru rozhodovat naši zvolení zástupci (ať už jsme s nimi spokojeni nebo ne), a ne „obyčejní“ lidé, kteří často nemají, a vzhldeme k jejich pracovním povinostem ani nemůžou mít, potřebné vědomosti. Co se lidem na radaru nelíbí? Jednak vyzařování, o kterém vám nic nepovím, protože o něm (stejně jako asi tak 98 procent lidí v ČR) nevím vůbec nic. Dále to je údajné podlézání USA..jak už jsem psal výše, jako člen NATO bychom o radaru neměli vůbec diskutovat, navíc pokud USA zruší za „odměnu“ vízovou povinost občanů ČR kteří cestují do USA, je to pouze výhoda pro nás.

Takže můj názor je ten, že bysme rozhodnutí měli nechat na vládě parlamentu ČR, nebo na USA s Ruskem. Ale v podstatě jsem pro stavbu radaru, ať už v ČR nebo kdekoliv jinde, protože na to USA mají právo a neměli by se nechat zastrašovat politikou Ruska.

Na prvním místě svého pomyslného žebříčku bych jmenoval poslední album hip-hopové legendy, KRS-one´a, Hip-hop lives. Tohle album vyčnívá z aktuální hip-hopové produkce svým klasickým soundem, KRS´e prostě poznáte, je to jeden ze „služebně“ nejstarších raperů a na jeho desce jsou zkušenosti znát. Mé 2 oblíbené songy jsou Hip-hop lives a Rising to the top.

Další deska kterou poslouchám opravdu často, je Cilvaringz – I. Cilvaringz je poměrně zajímavá postava. Podle toho co vím, pochází, nebo alespoň žil v Holandsku, v současné době však žije v USA a patří do Wu-Family. A to samo o sobě je určitá záruka stylu a kvality jeho muziky. Song Weeping tiger je určitě jeden z nejlepších na albu, hlavně závěrečná pasáž s nádhernými vokály. Jinak na celé desce najdete nespočet hostovaček členů Wu-Tang Clanu.

Abych se konečně odpoutal od hip-hopu..jsou zde 2 skupiny které mají místo v mém iPodu, a přitom je to zcela jiný šálek kafe. Tou první jsou Ramones, rock´n´rollová legenda let sedmdesátých, a konkrétně album Greatest Hits, takže to nejlepší. Většina z vás by zde poznala určitě několik písniček jako třeba Blitzkrieg pop, nebo Sheena is a punk rocker.

Další všem známou skupinou kterou sem si oblíbil je Billy Talent, nicméně ne druhé aktuální album Billy Talent 2, ale to první, které nese stejný název akorát bez pořadové číslovky na konci. Proč ne to druhé? Protože kromě dvou profláklých singlů Red Flag a Fallen Leaves se mi na něm nelíbí pořádně jediná písnička, je to na mě už trošku metalové a tak dál, ale první album celkově patří mezi mé oblíbené, doporučuju!

Abych to neprotahoval, další alba která poslouchám jsou: Rahzel – Make the Music, Jedi Mind Tricks – Legacy of Blood, ODB – The Best of ODB a Scratch Perverts – Watch the Ride. To je asi tak vše co jsem vám chtěl sdělit:-)

Tento film jsem si pořídil na doporučení jednoho časopisu. Chtěl jsem začít s asijskými horory, ale na záčátek jsem chtěl něco stravitelnějšího, takže jsem zvolil Janghwa, Hongryeon, neboli A Tale of two sisters.

Asijská filmová produkce, hlavně pak ta korejská a japonská, je v Evropě známá především díky svým samurajským filmům a survival hororům se skvělou atmosférou. Kdo by neslyšel o sérii Kruh (Ringu),nebo alespoň o americkém remakeu? Zrovna tohle je myslím dobrý příklad, protože příběh se odkrývá pomalu a film je tak napínavý nejen kvůli strašidelné atmosféře.

A Tale of two sisters je sice korejský film, nicméně do pravého hororu má daleko. Opravdu „lekavých“ scén není mnoho, ale zase stojí za to.

Ale pěkně po pořádku. Film začíná tak, že se hlavní hrdinka Su-mi vrací se svým otcem a sestrou Su-yeon z léčení. V jejich domově již čeká jejich macecha, protože matka sestřiček je mrtvá. Takže si asi dovedete představit jaký vztah mají malé holky ke své nevlastní matce. Po nepovedené večeři přichází první noc, tedy podle očekávání první moment kterého byste se měli bát. A dům si opravdu pro naše hrdinky přichystal pár překvapení!

Už tak nepěkný vztah mezi Su-mi a její macechou se ještě přiostří kvůli podezření, že macecha ubližuje mladší Su-yeon. Ta je hodně zakřiknutá a bojácná, a proto se stále drží Su-mi. Vztahy se tak pořád zhoršují, strašidelných momentů přibývá a čím dál film je, tím méně mu rozumíte..navíc divně se chová i otec, který jakoby nerozuměl tomu co se děje a přehlížel utrpení obou sester i jeho manželky.

Co vám ale vyrazí dech, je pointa. Ta je snad ještě silnější než u mnou posledně recenzovaného filmu A Scanner darkly, ale ani po odhalení si nebudete jisti, jak to vlastně bylo! Bohužel nemůžu ani naznačit, poněvadž bych vás tak připravil o nejsilnější momenty filmu, který se určitě zařadí mezi vaše oblíbené.

Kromě už vychválené atmosféry a příběhu je film zajímavý i svou kamerou a hudebním doprovodem. Díky dlouhým a opravdu zajímavým záběrům budete čekat duchy i v jídle a ve vodě, hudba je zase skvěle zvolená a doplňuje tak vizuální vjem.

Jako mínus bych zde zmínil pomalejší rozjezd, který by vás mohl ukolíbat, vlastně první polovina filmu je poměrně „pomalejší“, o to víc vás pak dostane rychlý sled událostí. Další vadou na kráse by se milovníkům hororů mohla zdát menší strašidelnost, kdy opravdu hororových záběrů je poskrovnu a pokud se v hororech vyžíváte, tak vás tenhle film nezaujme tolik, jako běžné diváky.

Závěrem..bych film doporučil všem kteří se už nebojí čerta s mikulášem, protože rozuzlení filmu byl pro mně jeden z nejsilnějších filmových zážitků vůbec!

Délka: 115min, režie: Ji-woon Kim, J.Korea 2003

Takže jsem si řekl „A dost!“. Měl sem v plánu celý týden internet ani nespustit, ale nakonec se mi to nepovedlo. Ne že bych byl tak závislý na svých internetových kamarádech, ale občas se baz mailu jednodušše neobejdete. Takže jsem svůj internetový „celibát“ porušil hned 2x, jednou kvůli mailům, podruhé kvůli referátu do školy. Jak sami uznáte, jsou to pádné důvody proč porušit přísahu:-)

No a jaký ten týden byl? Tak zaprvé jsem „získal“ hrozně moc času! Takže jsem chvílemi nevěděl co dělat, ale nakonec se našlo vždy něco lepšího než sedět u internetu. Na druhou stranu jsem se musel obejít bez psaní SMSek do Vodafonu zadarmo, bez ICQ a delší dobu i bez mailu, což mě nutilo více používat mobil, takže se to vlastně prodražilo:-( Nicméně bych každému z vás doporučil zkusit se alespoň pár dní internetu oprostit, uvidíte sami jak vám to půjde a doufám že vám to stejně jako mně udělá dobře!

No schváně vyjděte z baráku na hodinovou procházku městem, a zkuste počítat lidi kteří mají basketbalové Nike boty, čepici New Era s rovným kšiltem nebo jenom oblečení od značek jako Mecca, LRG nebo Ecko.

Těžko lze ale říct, že by to vše bylo kvůli hudbě. Co tito „MC´s“ poslouchají? Jenom pár z nich se vyzná trošku v hip-hopu a mezi jejich oblíbence patří Eminem nebo 50Cent, což jsou v současné době poměrně dost komerční projekty, však je taky slýcháme denně v rádiích. Ale o to de, ne? No právě že ne, a to je škoda…snad je to jenom móda, či co, ale fakt je ten, že hip-hop, ať už komerční, nebo ne, zažívá boom, a to nejen v ČR.